Ticho v duši
Ticho v duši
nenalézá konce,
k temnotě mě zvou,
tiché známé zvonce.
Zvony tichem zvoní,
pustá prázdná pláň,
oči mé slzy roní,
jsem jak zraněná laň.
Šíp srdce protnul mi,
všude tíseň, stesk,
film života skončil mi,
zbyl jen prázdný lesk.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskS každým odstavcem krátí se dech. Líbí se mi to.
03.04.2021 18:54:03 | poslední
Děkuju.
21.04.2021 07:56:36 | kamich
Bolest je pro nás důkazem, že sami žijeme, cítíme, jsme. I poraněná laň jednoho dne znovu vstane, a rána po šípu v srdci sroste. Samozřejmě jizvy zůstanou navždy, pro připomínku, jak silní sami jsme. A také navždy zůstanou vzpomínky. Jen často dlouho trvá, než přijde smíření a klid...
26.01.2021 20:03:14 | Ane
To je velmi krásně napsané. Děkuji za komentář.
30.01.2021 23:10:11 | kamich
Bolest..kterou těžko zhojíme.* těžké zvládnout.
23.01.2021 18:21:41 | jenommarie
Ano. Děkuji za komentář.
30.01.2021 23:09:05 | kamich
Já za odpověď a přeji pohodovou neděli *
31.01.2021 10:04:33 | jenommarie
Vzpomínky bolí,blednou,vrací nás lety
dokážou i těšit, rozkvést v usměvavé rety
bez stezku bychom nebyly úplní
ale je fajn vzpomínat na to dobrý
22.01.2021 20:44:14 | Clown
Děkuji. Vzpomínky na to dobré jsou nejlepší, tak snad to tak půjde.
30.01.2021 23:08:39 | kamich