Pasivita

Jak opuštěná planeta toulající se vesmírem
připadá mi ta moje komůrka malinká.
Na všechny jsem se vždy díval se smírem.
Ale jsem jak noční linka, využíváš jen když musíš.
A využíváš nerad. Co se mnou je. Kdejakej neřád má mnohem
více přízně. Loknu si chladnoucího čaje. Jediná
kamarádka má je samota. A temnota. Okolo mám tolik lidí.
Všichni jsou uzavření. Pasivita, ach ta pasivita.
V té pasivitě já se zmítám.