Jen pouhý shluk písmen stačil,
by žal opět duši svačil.
A tak hořce pláče duše,
pojídána prostoduše.
Stačilo nemnoho hořkých slov,
stačilo málo, ostatně jako vždy.
Stačilo málo, by zřítil se mysle krov,
stačil jsi Ty.
Někdy už duše..nepobere..
:)
20.11.2021 10:18:13 | jenommarie
Někdy opravdu stačí málo. Jedno nebo dvě slova a je to. A je to .)
10.11.2021 17:29:13 | Constantine
Nu, co se dá dělat... Postavit se opět na nohy a kráčet dál :).
Díky za zastavení *.
11.11.2021 15:41:50 | Rozmarýna
Velmi rozumím. Hodně silné až intimní žal. Jsem s Tebou a objímám.
08.11.2021 16:40:34 | mkinka
Žal se zakous do duše?
Vyhov mojí předtuše:
V pátek, až si poskočíš,
žal svůj rázem vytočíš.
08.11.2021 14:41:45 | Perovskij
To víš, milý tanečníku:
ráda bych si poskočila,
v tanci dřímá velká síla,
pátek je však prostý styků.
(Karanténa - děsná věc;
jak by řekl našinec -
zasluhuje flákanec! :D)
Nicméně díky za Tvůj básnický komentář *.
08.11.2021 16:25:40 | Rozmarýna
Tak ať je brzy líp
A žal ten aby chcíp.
Zas úsměvem zářit
A šťastně se tvářit
08.11.2021 10:09:54 | Protos1182
Žal, díkbohu, časem schází,
jen chvílemi radost kazí.
Tak už to však v žití chodí:
se smutkem se vděčnost rodí.
Díky za milé zastavení *. Měj pěkný den!
08.11.2021 11:51:52 | Rozmarýna
Pěkný den i Tobě
08.11.2021 11:53:26 | Protos1182