Anotace: ...
Už dávám ,,TO“ do sebe,
Už koluje ,,TO“ v oběhu,
Zavřu oči, už cítím jak rychleji mi srdce tepe,
Chemie v krku při výdechu.
Horko se rozlije po celém těle,
Cítím slast, euforie, tělo se chvěje.
V Uších Hučení které mám až v hlavě,
Otevřu Oči, vidím vše mlhavě.
Doslova cítím jak se mi roztahují zornice,
Zanedlouho dokonalý zrak jak Orlice
V puse sucho i na Rtech,
Příjemné mrazení v zádech..
Já tomu Říkám svůj Osobní euforicky Zájezd,
Každý máme jiný název ale myslíme tím ,, NÁJEZD "
Duše zoufale touží po světle. Někdy ale jako můra narazí na oheň. A tak krouží a krouží a už se jí připalují křidélka. Nebohá můra nemá volbu. Ona neví nic o ohni. Člověk o něm ví. A přece. Je tak fascinován jeho žárem, až mrazí. Snad se dokáže rozhlédnout a uvidět, že ten děsivý oheň Mefistofelův je jen pavučinou ďábelského pavouka a najde sílu ji protrhnout. Je to těžká zkouška. Držím palce.
03.12.2022 09:21:39 | kozorožka