**
Můj strach je jako břečťan.
Popíná se vždy vzhůru.
Listy zakrývají svit
a pod nimi věčný stín.
**
Pěkná metafora! Zrovna minulou sobotu mě na návštěvě zaujal břečťan, co se tam plazil po stěně na dvorku, přemýšlel jsem, jak ho zapracovat do některého ze svých textů.. Pozdě:)) Dost možná mi teď budou břečťany asociovat právě tuto báseň:) Tahle miniaturka by se dala určitě dál rozvinout!
07.07.2023 15:46:40 | Péter T.
Smůla, byla jsem první, heč ;) měla být ještě jedna strofa, ale nechala jsem to tak. Ale klidně napiš pokračování ;)
07.07.2023 19:20:39 | Penemue