Kopretinová dívka

Na louce kopretin krásná dívka leží

A vůbec nevnímá, jak tok času běží

Oči má modré a vlasy černé

Hlavou honí se jí myšlenky četné

Slyší jen Neplakej, vždyť život máš před sebou

Nikdo však nevidí, co bohužel má už za sebou

Není to fér, čím musela projít

Až na dno svých sil si musela dojít

Trápení její však nejsou na konci

Duši má rozpolcenou a bolest v srdci

Lásku svou ztratila, teď cítí se sama

Proč nikdo nechápe, že život její je drama

Nemohu nechat jí, aby tolik se bála

Vždyť ona je úžasná a při mě stála

Nemohu pochopit, proč život nechce

Dát jí kus štěstí ze svého měšce