Světlo a Temnota I.

Světlo v duši zkomírá,

Temnota do ní vstoupila

Do svých hlubin ji pohlcuje,

jako magnet ji přitahuje

Temnota, čím dál více sílí,

kdo se jí však postaví

Světlo v duši mi moc schází,

protože Temnota pomalu přichází

Jednou se Temnota umoudří,

že jednoho dne ustoupí

Světlo ji pak vystřídá,

Temnota se jinou cestou vydá

Světlo po záchraně křičí,

kdo ji vyslyší

Jednou Temnotu nadobro zničí,

Světlo nad Temnotou zvítězí,

Temnota nad Světlem prohrává