Havraní

Havrani mě někdy zraní

krákají krá bude zima

studená jak ústa panny

zkamenělá stářím v žilách

rozpukaných marných rtů

slýchávám z nich muertu

oslepený bělimami

šepot čas hrob ticho a my

zpíváme si jak se zdá

ozvěny však vrací

krá