Strach a jeho příbuzní

Anotace: Za krásného slunečného dne,který by pro nás mě bý krásný,pokud by ho nekazil ten vítr(jež přebíhá mrazem po zádech)

Chtěl sem moc,moc toho dokázat,moct udělat,měl sem všechno...
Lásku na celý život,to je memoria na životě to nejcenější.
Možná mi to taky někdy nepřišlo,dá se žít bez lásky?
Víte dokud sem nepoznal Věru myslel sem si,že ano...
Sem šťastný,že sem se mýlil.
Sem,přesvědčený o tom,že jsem ten,kdo jí opětuje lásku...umírám ale,slábnu a cítím,že to nedokážu,pláču jelikož sem nesklamal jenom sám sebe. Nejhorší bohužel bylo,že sem onemcněl v době,kdy jsem dokázal odvalit ten nepříjemný val.
V době,kdy jsem mohl být šťastný měl sem přeci šťastnou ji. Nevím jestli nás mají chyby něco naučit,asi ano,hlavně nás ale učí,že bolí když je uděláme.
Miluju jí,ovšem už sem pochopil,že má láska bolí.