Otče

Otče, zdá se to jako by to bylo včera,
kdy jsem naposledy tvůj obličej viděla.
Šťastné i ty nešťastné chvilky z dětství
se vynořují průběžně v dospělosti.

Modřiny zbledly, vzpomínky mizí,
bolest, ale zůstává, otče.
Matka mi vždy dodávala síly
a jak bezbřehý smutek roste...

Ubližuju teď nejen sobě,
protože ‘s ubližoval ty mně.
Z toho kolotoče nejde slézt,
a to utrpení prozradí oči mé.