Sama se sebou

Zmizel ‘s mně z mého radaru

a jednoho dne prostě odešel.

Sedím v parku po tmě sama.

Nikde nikdo, jen jeden holub.

Ten holub jsi vlastně ty,

přinášíš zprávu temnoty;

Vrků, vrků, ků, slyším,

než po tobě zbyl jen stín.

Té zprávě jsem přece jen porozuměla.

Odletěl. Měl ‘s křídla věkem ošuntělá.