Pankáč II

Tak jako indián,
kterému je město proti srsti,
připadáš si ztracený jako někde v poušti.

Hodnota bankovek je ti cizí,
zlobíš se a nechápeš,
proč příroda mizí.

Jak původní obyvatel,
kterému vzali zem,
byl jsi bez soudu k vyhnanství odsouzen.

Ohnivou vodou skrápíš své sny,
ubíhaj pomalu opilé dny.

Na tvůj žal výškové budovy shlížejí,
město je vězení, kde nemáš naději.