Zavírám oči

Zavírám oči a naprázdno polykám,
hořkost v mých ústech se tělem mým rozpíná,
obtížným nádechem celý se zalykám,
vysněná budoucnost jeví se nedostižná.

Zavírám oči a mysl se hroutí,
zhasíná plamínek v mém nitru skrytý,
rozdupaný, prázdný košíček z proutí,
po ostré čepeli jizvy do kůže vryty.

Zavírám oči - sny se mi už nezdají,
plné démonů jsou noční můry,
uprostřed noci dech se mi tají,
hledám pod postelí vlastní nestvůry.

Zavírám oči přes slzy s obtíží,
ulpívají na řasách, stékají po tvářích do mých úst,
zaskleným pohledem kolem se rozhlížím,
těžce můžu s lehkostí zase někam povyrůst.

Zavírám oči a úsměv se vytrácí,
dozajista se někde uvnitř skrývá,
tvrdě se spí, když postel nemá matraci,
nechci uléhat ke spánku, když zle se usíná.

Zavírám oči - ať vidím modrou oblohu,
letící ptáky tvořící hejno,
pozorovat za letu je ovšem nemohu,
čekám, kdy utrousí na mě své lejno.

Zavírám oči a dělám krok do prázdna,
předpokládám zde půdu pevnou,
vzpomínky na minulost mizející do dávna,
navždy však zůstanou tu v srdci se mnou.