Anotace: Nevím co bych měl k tomuto napsat, snad jen že část mě samého je v tomto textu obsažena.
Na temném kopci muž stojí,
stojí do dáli vzhlíží,
vzhlíží uslzenýma očima,
očima plnýma bolesti,
bolesti z té hrozné doby,
doby bez přátel a lásky,
z války se vrátil, vrátil se jiný,
jiný než kdysi býval,
tak stojí na temném kopci a už nic neslyší,
neslyší tu bolest v srdci, jen stojí a sní.
Sní o lepších časech, sní o lásce o dětství svém,
svém dětství a lásce své, tak stojí a nic neslyší,
pomalu padá k zemi na kolena svá,
svá kolena zničená, tíha smutku páteř mu lámá,
lámá pomalu a jistě jen vzlyká a nic nevnímá.
Tak do dálí jen hledí a nic neslyší.
Nejspíš tam stát bude , bude dlouho do konce lidského věku jako pomník lidské ...... každý si doplní sám.
11.04.2007 20:05:00 | SvenHassel
A bude tam stát navěky věků
dokud neobrátí se v prach...
řekla bych, že asi chápu
11.04.2007 19:48:00 | lidus