Zakořenil ve mne strom
Ten strom s listy pochybností
Ten strom jež vznikl lásky opilostí
Avšak po čase v něm vznikl zlom
Bleskem byl rozerván vedví
Zkažen mraky zítřka
Jež otevřely dvířka
Pro zmučené tygry a ztracené lvy
Ti přišli ke stromu
A začli jeho naděje listy rvát
O každou kapku mízy lásky se prát
Až nezbylo nic co mohl bych dát komu
A tak už strom mrtvý
Neroste dál do výšin k mrakům
Schoval se všem hladovým zrakům
Ochutnal déšť jenž chutná zradou a krví
v každém koření strom pochybností
a taky i strom naděje a pochopení
jen skrze pochybnost rosteme výš
do výšin vlastních pravd a nevinnosti
jen skrze pochybnost jsme často blíž
tomu, co Vesmír v hodnotách cení :)*
09.05.2025 11:34:24 | šuměnka
Avšak když přeroste přes hlavu
Budí to ve mne obavu,
Že nestihnu nad jeho korunu vylézt
A nechat na slunci květy krásy vykvést
09.05.2025 23:44:17 | Odkrytá duše melancholika
to chce zaměřit pozornost jinam zcela
a na obavu kašlat (jinak tě pohltí celá)
10.05.2025 07:47:08 | šuměnka