Rozpadaj se snílkům světy,
kterým tolik věřili,
halí je tma od rolety,
do které se chytili.
Nálož pravdy, dotek krachu
smetl jejich iluzi.
V ruinách, v střepech, v těžkém prachu,
sen se rozbil na kusy.
Rozpadaj se snílkům světy
a vzdušné zámky mizí.
Vzpomínky jsou jako květy
na hrobě, co není cizí