Nehoda

venku černá noc je už

hvězdy možná vidět jsou

bez tebe samotný jsem muž

vyhlížím tě temnotou

 

na posteli naší sedím

studená je ona dnes

do černé tmy okna hledím

smutek do srdce mi vlez

 

nepříjdeš prý ku mně více

nevěřím já tomu moc

ještě včera líbal jsem ti líce

hladil tě na dobrou noc

 

tvůj hrnek čaje nedopitý

od rána ještě na lince

proč jen ten člověk zlitý

řídil, jel jako z blázince 

 

na posteli naší sedím

studená je samota

do černé tmy okna hledím

smutek je tu, temnota

 

 

* hudba, zpěv: AI