Klub odpadlíků

Píseň za sebou táhla
zlomenou melodii

osamělá srdce seděla
každé ve svém koutě
popíjela krev

nikdo netančil

jako by to zakázal král
kterého se každý bál

Zhoupnul jsem se na židli
abych probral adrenalin
válící se někde u pat

nic se nestalo

naprostá lhostejnot
prvního
druhého
vlastně každého
následujícího pádu

tak jsem vstal s tím
že zaplatím

Tak mi přeci odpusť

vždyť jsem za vše

už tolik zaplatil