Š jako (ne)štěstí

Jakmile se chci dotknout paprsku štěstí,
Cosi mi vrazí facku,
A já padajicí na bahnitou zem,
Jen přemýšlím,
Co tentokrát jsem udělal špatně,
Jako kdyby mne cosi nebo kdosi odrazuje od toho...
Avšak vím,
Že štěstí si mohu i pořídit jinačím způsobem,
Způsobem,
Co ostatní nemají rádi.
Zahraju si na housle,
Ale místo nich je to má ruka,
Najdu cukr v pytlíku,
Ale to není ledajaký cukr,
V krásných láhvích jsou sladké a hořké nápoje,
Ale díky nim zapomenu kdo vlastně jsem,
Kouř z mých plic utíká jako můj život,
Ale aspon i s nimi utíkají mé démony.
Proč ostatní to tak trápí, když to dělám?
Přeci jen díky tomu dosáhnu k tomu štěstí.
Nebo taky jsou proti mému štěstí?