Kohout

Kohout, co nekokrhá ránem,
je totiž celý dřevěný
a barvami malovaný,
aby vesele vypadal celým dnem.

Děda ho vytvořil
a jak se s ním nadřel –
jen aby děti potěšil.
Párkrát se Dědovi nůž zadřel.

 Pro kohouta tekla krev červená,
i proto to pro děti hodně znamená.

Kohout, co vzpomínky uchovává
na Dědu, co už dětem nezamává.

Nemoc smrtelná ho porazila,
jen toho kohouta dětem nechala –

kohouta, co nežije,
a přec živoucím je.