Sbohem.

Třpyt, i záře paprsků

na zem těžce dopadá.

Jen okouzlit tu mladou krásku,

jak již svedla ona.

Já vám, přeci, panenko má,

prsten navléct nemohu.

Co by na to váš pan táta?

Vy, tak kouzelná, tak mladá..

Jste mi vonnou zahradou.

Vykvetlas' mi na srdci.

Já nejdu pryč, Terezinko.

Budu ti psát do noci.

Něco náhle uvadlo,

mé srdce přišlo o tvůj květ.

Bylas' to ty, krásná panno.

Tvé poslední vteřiny

zastavily i hodiny.

Tvé vlasy už nebudou vlát.

Má duše se přestane smát

hned, jak zítra zahřmí hrom.

Na mši bude bít ti zvon.

Probudil mne černý šat

rozevlátý, až jde chlad.

Dnes v něm budu celý den

a vyslovím jen jedno -

- sbohem.