Stráně

Nad každou slzou se stmívá,

čelo je horizont

a nebe jen tmavé bodláčí.

Jen mlhu nad tisícem snů

pochytal jsem za minulé noci,

unylé pohledy na šedé stráně

dláždí mou tvář.

V pavučině vět zabíjím slova

a na stěny lítost tisknu dlaní.

Možná je tam někdo za ní.

Možná nebe,

co nikomu nepatří.