Prázdniny bez tebe

V červenci dávno prázdniny máš
a už půl roku vzpomínám
na naše první seznámení
těsně před Vánocemi
v Matce měst
tuze rád bych Magdo
ještě někdy spatřil tvé liščí vlasy
neboť jsou jako hořící ohně
na kopcích u Bramberku

Ale přesto dnešní deštivé počasí
a krutá nemoc, jež uvěznila matku
v kobce našeho bytu
jíž lemují jen čtyři prázdné stěny
s obrazy bezmoci
a s hodinami jež odtikávají
do rytmu smrti
zabránily našim milostným pohledům

Nad okolními lesy
bledá mlha visí
jak seschlá prsa místních důchodkyň
jež celé dny na lavičce žvaní
o sousedech a politice
jen místo mateřského mléka
z ní kalný déšť vytéká

Kolik let bez tebe musím vytrpět?
Nechci ani domýšlet
až ti ryšavou hřívu pročeše
hřebínek stáří
a z ohnivých vlasů ti zbydou
jen sivé chomáčky
jako když v louce odkvete pampeliška