Ti, kterým jsem nejblíž
jsou mi vzdálení
a tak se jen ukrývám v tichu.
Ti, kterým jsem neblíž
jsou mi vzdálení
červený balón vyslán
do vzduchu.
Měl by balón snášet to ticho?
Samota vypadající jako bolest bez ran.
Bodneš-li kopím poletím dolů,
roztrhán,
zvuky maj odezvu,
znělé jako pomsta.
Divíš se,
že nedávám signály,
plovu ve výšce,
nezanechaná zpráva.
Dávno nejsi zlaťoučký balónek,
který ke mně jednou vystoupá.
Ale co na konci léta života dělat dál?
Když těm, kteří jsou mi blízký
jsem vzdálen?
Jen zlehka plovu si ve vzduchu,
modlím se, občas vytrousím ámen.
A dny, ty se vůbec nehýbají,
nikdo ke mně nestoupá.
Bezvětří, se závažím
proplutím si zoufám.