Anotace: Nezlobím se, jsem rád.
Je to vina má —
že mě ráda nemá,
že mě samotného nechala,
ta která se na mě vždy usmála?
Tušení nejmenší nemám.
Je snad něco, co strádám?
Lepší oblek, nový šat —
pomůže to snad?
Možná přestat si na kašpara hrát,
přestat minulost strádat?
Nemám tušení nejmenší,
vždyť jsem svou verzí nejlepší…
…
…
…
Tak já jiným stanu se,
jako fénix se proměním,
ale svého Já se nezbavím.
Vše se… stejné… zdá.
I ona jinak vypadá,
přec je stále totožná.
Je to iluze nejasná?
Nebo duše má zmatená?