Na shledanou

A tak tu sedím jak odložený pes,
který už omrzel,
a on sám tu situaci nechápe.
Včera to bylo dobré,
proč zlé je to dnes?

K čemu se to dobrat mám?
Snad zas někam jít.
Dokud nohy mé mě ponesou,
tak půjdu dál jistým krokem.
Neplazím se, nelezu po kolenou.

Pro nějaké to vlídné slovo
snad není třeba stavět most.
Hlavně ke všemu stavět se čelem
a v zádech nechat zbabělost.

Těžko vše zlé vymizí,
špatné věci se nezapomenou.
Máme-li si býti cizí,
tak tedy – na shledanou…