Byl to jen sen, nebo vzpomínka?
Zmatek mi proudí v hlavě jako panika.
Hranice mizí, nic není jisté,
nevím, co bylo – co zůstalo čisté.
Tvůj dech byl těžký, tvé ruce znám,
opilý, ztracený, bez svědomí – sám.
A já – malá, poslušná, tichá –
věřila, že to tak prostě být má.
Pak přišel on – ten, co mi roztrhl spánek,
psychopat s úsměvem lehký jak vánek.
Otevřel dveře, co měly být zavřené,
já padala a tušila, že je vše ztracené.
Prolínáš se s monstrem, co mi vzalo jméno,
každou kost by mi rozdrtit chtělo.
Každý tvůj pohled je jako rána,
tíží mě každá tvá přijatá zpráva.
Nevím, co je pravda, co jenom sen,
jen vím, že to bolí – den co den.
Ten obraz, co mě roky dusil,
byl mojí múzou — a strach, co mě nikdy neopustil.
Ten obraz, co mě roky dusil, byl mojí múzou
-výstih
Akorát zkus minimalizovat ty slovesné rýmy, resp. rýmy stejného slov. druhu ve stejném čase
19.10.2025 10:57:32 | JiSo