Dýchej, i když bolí tě žít,
“přece to přejde” - tak zní rada.
Jenže vím že už nejde dál jít,
a že konec dýchá denně na záda.
Vím, co žiješ, a co cítíš,
vidím že to všechno neseš.
I když nikdo neví co řešíš,
vnímám jak se vnitřně třeseš.
Jsem tady, věřím ti, vidím a slyším tě,
i když vzdoruješ, já pevně držím tě.
I přes jejich neznalost, vnímej ta slova,
existují, třeba někdy čeká budoucnost nová.
Jsme jen my dvě, a jen my znova,
samy si musíme říct tahle slova.
Cesta až sem byla dost dlouhá,
pojďme i dál, ty moje milá.
It’s just Me, Myself and I,
jednou nás čeká mimo Zem ráj.
Ještě se ale pevně postav,
přestože vím, jak těžké je zůstat.