Oda mého trápení

Temná tmavá obloha
černá jak moje neduha
zahalen v závoji smutku
černočerné myšlenky vskutku

usměv na mé tváři falešný
stav mé hlavy bezutěšný
duše plná bolesti
všude kolem neštěstí

medikamenty již nezabirájí
ten člověk blázní říkají
už mu není pomoci
v kazajce bude do pulnoci