Zvonkohra

Zvonkohra na prádelní šňůře

mi hraje ponurý denní blues.

My máme se hůře a hůře !

Neslyšíme lásky naší pulz.

Kodrcáme se v zimním větru,

schouleni jen z naší slabosti.

Pod tíhou světa se zde chvěju.

Proč my nemáme síly dosti ?

Rozeznít si zvonkohru srdce.

Říct upřímně nahlas; mám tě rád

a zahřát si navzájem ruce.

Žít si prostě jen tak, jak se má.