No a tak jsem se zde objevil.
Pláčem. Život není nastálo.
Věřte, neprosil jsem o exil,
přesto se to náhle stalo.
Nepřijal za svou jejich hru.
Kluk si chtěl hrát, ale ne sám.
Přes den lítal, v noci vzhůru,
stál čelem zlu i nástrahám.
Myslel jsem si, že ostatní -
nechtějí pouze mé hračky.
Čelit skutečnosti bolí
a víc ještě - žít bez lásky.
Myšlenky trápí dětství.
Prožívaná samota -
to jednoho vyděsí,
a ta lidská lakota,
ach.
Komu by se chtělo žít?
Jak jen nezničit sebe
a lopotit se stěží?
Řekni mi to, člověče.
A když už i po lidech -
Slunce ztratilo jiskru,
tak pro co stojí žít, eh?
Chtěl to zabalit vmžiku