Před hokejovým stadionem

Před hokejovým stadionem

Přišel sem a dal do fondu ruku
sepsal svá poslední slova na hřbet puku
řekla jsem: „neblbni okatý kluku,“
otočil se a rozhodil provaz přes větev buku

Usnula s ním modrá nebesa
spadla mu pod víčka jiná tělesa
poslal světu svůj závazný slib
že bez lidí mu určitě bude líp

Muž v uniformě ve vínovém autě
zkontroloval na oko opuštěné kotě
mladík už neslyšel tato slova
zpívala mu na větvi hloupá sova
malíček u nohy nabíral barvu modrou
už sledoval jen slečnu krásnou, moudrou