Tak kdo?...

V úzké dlouhé krabici
Leží bílý závoj a šaty se střevíci
Čekají tu na dívku, nevěstu budoucí
A na její touhu horoucí

Nikdo však pravdu netuší
Neví, že dívčiny oči celé noci propláčí
Nechce se vdávat, nechce se smát
Všem lidem okolo je nucena lhát

Každou noc je s ní pouze medvídek
Sleduje ji jak pláče do svých přikrývek

Jedině on nad ní věrně bdí
Ale jeho slova ji nepovzbudí
Plyšoví medvídci přece mluvit neumí
Tak kdo jí dodá tu sladkou a potřebnou naději?!