naděje..?
naděje..?
v nakouslém jablku naděje ukrytá
naděje ztracená pod nehty zarytá
v srdíčku bolavém rozštěpím atomy
teď jsem tu JÁ a TY byli jsme kdysi MY....
pověsím na hřebík zklamané otázky
jak jen já můžu žít sama a bez lásky
naděje ztracená pod nehty zarytá
člověk co bez srdce možná ji uvítá....
na uzel zavázan cit v srdci musím mít
nevím nic nevím co nevím proč nechci žít...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
s nadějí usínám
nejspíš i spím
a pak se s nadějí
i probouzím
žádný vrátka nesmí zůstat na petlici
když zasíná jeden plamen
tak zapalme novou svíci .o))
13.05.2007 09:18:00 | Bean
Loo, ke štěpení atomů dochází v každém věku, mně je mnohem víc a když si přečteš moji poslední "chudobku" Přání, upokojíš se.
09.05.2007 10:00:00 | Liv
smutná, hezká, hezky rýmovaná básnička... mno postě není co dodat, moc se mi líbí :-)
02.05.2007 17:13:00 | Tereén
