Jako led

Pocitů pár,
cítím v sobě žhnout.
Je to pouhý cár,
toužím se propadnout.

Rozpustit se jako led,
do země se vpít.
Hrozný je to na pohled,
ale já chci jít.

Do země snových přání,
kde láska na loukách kvete.
Kudy jít nemám zdání,
lásko, samoto! Vy mi srdce rvete!

Srdce zarostlé,
v ledu netlukoucí.
Co je tak radostné,
že jeden nechce druhého ztlouci?

Necítím lásku,
pouze bolest.
Uzavřu sázku,
chci lásku poplést.

Poznat její slabiny,
srdce z ledu vyprostit.
Jsou to ale kraviny,
lepší je se znovu narodit.

Začít znovu,
od nuly.
Tak zdar lovu
a slzy kanuly.