Kroky..

Holou strání mé kroky vedou,
vpřed mě před osudem unáší,
ze spárů chtivé lítosti,
když všechny momenty strnou,

Když země už se netočí,
i vítr přestál vát..
konvalinky zde nevoní..
vztekem chtěl jsem řvát…

Já zavřel oči a utíkal..
Sám nevěděl kam,
Strachem skoro nedýchal,
tam kde končila strmá stráň…