Pro Elišku

Anotace: Rovnou se přiznávám,inspirovala mě jistá slečna,která tu psala báseň Lenka... Moc se mi líbila a tak píšu něco podobného pro mojí kamarádku.Slečně se omlouvám, je to její nápad, moje jsou jenom slova a věnování.

E je jako esence,
z jasmínu a lilií,
která voní odnikud,
lidem hříchy promíjí...

/Co když se prominout nedají?/

L, ledové království,
nádhera třpytivá,
do hlubin tě nepustí,
a smrt přijde trýznivá...

/Ale aspoň by ti led zchladil tváře, horké od pláče.../

I je jako injekce,
plná, kdo ví čeho asi,
možná snad vůně slunečnic,
která tě pro jednou spasí...

/Možná taky plná další hořkosti.../

Š je jako šnečí ulita zdobná,
chrání nevinné stvoření,
než ji někdo rozšlápne,
ale prý to zas tak nebolí... 

/Copak to někdo z těch lidí cítil?/

K je jako kamenitá cesta,
složitá a nepřehledná,
po níž jde krásná nevěsta,
bez kytice, šatů, úsměvu a lásky...

/Vdává se za životní bolest.../

O je jako olejovka,
mrtvolky nacpané v plechovce,
smrt, číhala ve volnosti,
ta, jíž nikdo nechce...

/Nemají ji rádi,protože se bojí,že by ona měla ráda je.../

---

J je jako jitřenka,
malá hvězdička na obloze,
nenápadná, samotinká,
střed bolesti a štěstí... 

/Třeba už ji to ale nebaví, zářit tam a nesmět se hnout.../

S je jako sloní stádo,
na pokraji vyhynutí,
co je dáno, je už dáno,
poslední jedince zemřít nutí...

/Kdyby ti pytláci tak dali pokoj.../

I je taky inseminace,
pro lepší budoucnost,
vyberou nejlepšího, bez legrace,
možná i nám, jednou...?

/Bez citů, ale za to sterilně./

---

Ú je jako školní ústav,
není úniku před povinností,
slušivý kruhy pod očima,
když nad učením bdíš už postý...

/Ono nic jinýho nezbejvá, když člověk chce jít dál.../

Ž je jako žárovka,
všechno je na ní tak křehký,
člověk se bojí, že jí rozmačká,
přitom vydrží víc než on sám... 

/Věci nikdy nejsou takové, jaké se zdají být.../

A je jako ananas,
zvláštní to ovoce,
roste v zemi plné krás,
je těžký, sundat tu slupku... 

/Pod slupkou se schovává to nejlepší.../

S je ještě jako samet,
láká k pohlazení,
nepoddej se tomu, ne hned,
nebo tu látku jenom zničíš...

/Je lepší schovat do vitríny, co láká a není k pohlazení.../

N je jako náramek,
je to uzavřenej kruh,
těch je kolem víc než je zdrávo,
asi z minulejch životů dluh...

/Kruhy a zas kruhy, obrovský, nekonečný soukolí./

Á je jako ááááá,
výkřiky do ticha,
volání po změně,
odpověď už snad nečekáš... 

/Otázek je tisíce, odpoveď je jen jedna: Nic se nezmění.../

! /Malá holčička se naučila počítat a číst.../
!! /A taky to nejdůležitější... Psát.../
!!! /Mluvit ale ještě neumí... A tak nezbývá, než ti napsat mám tě ráda.../