Na stanici autobusu,
dobíhal jsem v mírném klusu.
Nebyl čas na něžnou pusu,
v kabele jsem táhl husu.
Měl jsem novou lásku z brusu,
přesně podle mého vkusu.
Namíchla se pro tu pusu,
hned jsem šašek od cirkusu.
Z mojí láskou nejsem v plusu,
prý jsem jak květ od kaktusu.
Slzy utřu do ubrusu,
dopřeji si vodku v džusu.
Svět je náhle plný hnusu,
pro děvče jsem kupka trusu.
Proč jsem padnul do mínusu,
otázka jak do rébusu.
Vím, že víš, že vím, že není lehké takovýmto vázaným způsobem něco hodně smysluplného vytvořit. Tobě se zadařil sice poněkud kostrbatý příběh, ale o to krásněji zaobalený do slovních hříček, vlastně co to povídám,
do UBRUSU.
09.03.2009 21:56:00 | Špáďa
:o))...byť smutek na konec, přeci pobavila a snad to nebude s láskou tak zlé...
Uvař husu v papinusu
Pozvi slečnu na husopusu...
07.03.2009 14:02:00 | labuť
No jo..prostě ženská :-) Jsi mistr hraní si se slovy...
06.03.2009 19:56:00 | Chancer