Anotace: Opět jsem si kapku pohrál se slovíčky.
Na stanici autobusu,
dobíhal jsem v mírném klusu.
Nebyl čas na něžnou pusu,
v kabele jsem táhl husu.
Měl jsem novou lásku z brusu,
přesně podle mého vkusu.
Namíchla se pro tu pusu,
hned jsem šašek od cirkusu.
Z mojí láskou nejsem v plusu,
prý jsem jak květ od kaktusu.
Slzy utřu do ubrusu,
dopřeji si vodku v džusu.
Svět je náhle plný hnusu,
pro děvče jsem kupka trusu.
Proč jsem padnul do mínusu,
otázka jak do rébusu.
09.03.2009 21:56:00 Špáďa
Vím, že víš, že vím, že není lehké takovýmto vázaným způsobem něco hodně smysluplného vytvořit. Tobě se zadařil sice poněkud kostrbatý příběh, ale o to krásněji zaobalený do slovních hříček, vlastně co to povídám,
do UBRUSU.
07.03.2009 14:02:00 labuť
:o))...byť smutek na konec, přeci pobavila a snad to nebude s láskou tak zlé...
Uvař husu v papinusu
Pozvi slečnu na husopusu...
06.03.2009 19:56:00 uživatel smazán
No jo..prostě ženská :-) Jsi mistr hraní si se slovy...