Copak se tohle někdy změní?
Copak se tohle někdy změní?
Anotace: trochu těžší, ale jinak to prostě nešlo..
dusivý kouř z cigarety tvoří stíny
za okny bez rolety, houstnou splíny
bolí a nutí klopit oči a hrbit záda
v ozvěnách doléhají pravidelně, silně
drtí postupně, neomylně
úzkost si razí cestu davy ubližujících, bez pozastavení,
nutí hlasivkám skřehotavý smích
rvoucí bubínky v uších, třaskavě, dutě
pnutí šťáv v žaludku kazí chutě,
zvracení pocitů slepých tragikomiků
na scénách duševní vyčpělosti se jediné role zhostí
progrese recese
známá všudypřítomnost strachu ze ztráty
v očních kanálcích nonšalantně spouští krystaly soli a prachu
s drzostí jí vlastní, klidně, bez ohledu na chyby
snažně neopakující své dění za konečného příchodu chvění
copak se tohle někdy změní?
Poslední tipující: RyxiraAmyGinger, Písnička..., ZILA78, enigman, básněnka, Aťan, Radhuza, Psavec, zaba.zuzla
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk26.03.2012 17:45:41 zaba.zuzla
Nepochybuji o kvalitě, ale je opravdu velmi, velmi těžká. Jen stěží usoudit, co by se tak mělo jen měnit.
26.03.2012 17:49:07 annie
No, měnit by se mělo všechno to, co je v básni obsaženo.. Ale to je jen o pocitu a já ji psala na vypsání zrovna těch svých.. A právě pro jejich zmatenost je i ona tak trochu zmatená a obtížně čitelná i chápatelná, pokud se to tak dá říct =)
Návštěvnost
