( LÁSKA )

Zmařená láska klečí v rohu osudu
a despoticky krčí ramena
já přece nejsem lhářka
jen touha frustrovaných snílků
neberte mě za jistotu ale náhodu
a když už jsem jednou vyřčená
tak to snad není přetvářka

ale srdce plné sladkých hroznů
a nesmělých úšklebků
protože milovat je tak přirozené
jako plavba v oceánu kytovců
těch nádherných velryb
co plachtí v monogamii krásy

a bez vnějšího vlivu emocí
a bez zásahu závistivých krupiéru
co kupčí s láskou
nad hranou propasti
pro potěšení
a slávu

zmařená láska klečí v rohu,pro hereckou etudu
tak křehká a zraněná
jako nedůstojná porážka
krvežíznivých andílků
vykrmených z drsného rozchodu
když po zbytek života,chtěla být věrná
jako křižovatka čtyřcestná.