Hrady z písku.

Anotace: prvotina

Nahý, ve sluneční záři
stavíš si svůj hrad.
Miluješ zpěv ptáků
vůni, měl jsi vždy tak rád.

Jak den se střídá s nocí
oblékáš si šat.
V písku hledáš kamení
stavíš si svůj hrad.

Hlas ptáků zvolna utichá
přioblékáš šat.
Stěny hradu větrají
Slunce zakryl mrak.

Až nahý, ve svém kamení
budeš v hradu stát.
Sám sebe, se budeš ptát.
Proč ten hrad?.. Měl tu stát?

Lásku sobě, bohu, či dítěti?
Měl-li jsem jí dát.
Hrad, zakryl slunce.
Láska, měla hřát.