Lodě

Anotace: Alegorie na život poletuchy

Někteří se rodí jako ledoborce
jiní jako bárky
tak tak se houpající na vlnách

všichni se plavíme přes oceán
všichni doufáme, že ho přeplujem,
že to dokážem aniž bychom skončili
vedle Titaniku
přičemž máme občas pocit,
že je to všechno jen hra

F5 zásah!

občas neni špatný
zakotvit v přístavu,
kde neni mor a krysy
ale stejně nám pak příď
prožere rez a my tam zůstaneme
jako stoletý vraky

řekla sem si, že to bude fajn
zakotvit
já a moje záplatovaná loď
projít se po pevnině
jíst jablka, cítit šeřík a spát v trávě

jenže za pár měsíců se stejně odrazím,
protože ta bárka
by nevydržela další díru do chatrnýho trupu

připojím se k zástupu duchů,
co si furt stěžujou jak jsou vody zlý
ale tak to prostě je
nebude to lepší

stejně nikdo nedoplujeme na druhou stranu
potopíme se chvíli před břehem,
až na ty, co zakotvili
a umřeli už
před měsícem