Spáleniště

Ono to bolí, ono to pálí.
Jestli jste kdy koho milovali
a pak jste dostali zprávu od cizího,
jako když šlehne ostrou kosou,

slzy hořící padaly k zemi,
oddělujíce žhavou rýhou
svět, kde nebude žádné příště.
Slzy hořící padaly k zemi
a zůstalo jen spáleniště.

Zbývá jen říct: Jest dokonáno!
Popel se mísí s vodou slanou.
V takové krajině nic mi neporoste,
když ještě stoupá smutný dým.

Namísto ozvěny pusté ticho.
Snažně mé slzy za mne proste,
tak se to v žalu přeci dělá...
Namísto ozvěny pusté ticho
a život pohřbený do popela.

Oči tak otřít si utopené.
To smutný dým v ně slzy žene,
jenž leží těžce nad hroby.
Popel se zlehka zachvívá,

to vítr rozčesává vlasy
trávě, jež nenápadně zdobí
jak šťastný příslib místo šeré;
té vítr rozčesává vlasy
a tráva k životu se dere.