svýho kýženýho
hrobovýho ticha
šutr vyhlazenej
říčním potem
utek sem se
do exilu
spásný chvíle
mimo zaprášenej čas
vtíravýho světa..
..kéž sem si
před nim
takle nafurt
mrtvym broučkem
dyť v uších mi
krásně šuměj
všechny odpíraný moře
a za zavřený víčka
přicházej
duše neskutečnejch
barev
vyprávět
zapomenutý příběhy
o zrodu
vesmírů...
i příběhy jsou občas zapomenutý, ale někdy se dočkají vzkřísení...
31.07.2015 20:06:34 | básněnka
ale to kříšení...:-)
31.07.2015 22:34:05 | Frr
...ta Tvoje tvořivá a tvořící imaginace.....Ji.
21.07.2015 20:14:46 | jitoush
Oblomov v nás-je vlastně vždy tvůrčí imaginativní člověk-neboť žije takřka
výhradně v představách-a ty neustále rozvíjí a zdokonaluje...:-D :-))
21.07.2015 22:59:20 | Frr
...Oblomov je můj člověk...:-)))
21.07.2015 17:47:46 | Jort
Zapomenutý příběhy. ...o čem asi?? ST
21.07.2015 11:52:41 | Nikita44
Pssstt... :-))) :-D
21.07.2015 19:35:52 | Frr
No právě.
20.07.2015 23:10:22 | A42