Anotace: My nejsme my.
Kolikrát jsi plakala,
V propasti noci a osamělé tmě,
Ve vzduchotěsné bublině kdy
Tě neslyšel nikdo a nakonec
Zbylo jen ticho.
Kolik takových nocí už bylo
A vlastně ještě bude, protože
Čas už dávno není náš,
A my už dávno nejsme my,
Potichu šeptáš.
Když jsi přestala dýchat
Pro sebe a pro nás,
a ty sliby vyšuměly do nikam,
a neměly se nikdy vrátit,
Mlčky vydechneš.
Kolikrát ses rozpouštěla,
V bezpečí temných peřin,
Které byly spíše hrozbou
Než útěchou
A tiše tě pohltily.
Chvíle plynou,
Už přece noci jsou kratší
Stále tě pohlcují?
Tíživé,
Dlouhé,
Neproniknutelné,
Ticho.
Ticho!
...zařveš?
Moc se mi líbí. Dobrý nápad, pěkné zpracování.
29.01.2016 00:31:27 | Dis-Con-Nect-Ted
...a ticho kolem křičí...rozumím ;-)
28.01.2016 15:18:06 | bogen
spíš ne, nejspíš to nepomůže...:-)
28.01.2016 06:25:45 | xlps
ticho umí řvát...
28.01.2016 01:50:00 | enigman