Bláhové výkřiky mládí

V roztřesených rukou dnešní generace
zaniklé v záplavě archaismů.
Skrývá se i nyní logický význam,
říkám to bez legrace

Ty bláhové výkřiky mládí,
potřebné jako v jazyku kost.
Poslední muzeum lidskosti,
antropos.

Nyní v záplavě rozkoše
rozeznávají Parkinsna.
Pak zahodí věrnost do koše,
nikdo se v tom už nevyzná
ani já.

Zametou s hrdostí před domečkem,
však za tu si štěstí nekoupíš.
Raz dva tři raz dva tři
opakují se jak kroky Waltzu,
když opilí protancují se kolečkem,
vlastně válečkem
nebo vlastním koláčkem?

Raz dva tři dva dva tři, MucQ