proti_mluví
proti_mluví
Anotace: ..
byla jsem větev
samorostlá
stokrát jsem počítala do sta
a zase zpátky
abych zadními vrátky
našla cestu vpřed
byla jsem stéblo
tonoucího
štěstí se kolem párkrát mihlo
a bylo zas pryč
zadní vrátka na paklíč
a dokořán svět
byla jsem - nejsem
v labyrintu
za krkem čas co nutí k sprintu
celá ve zmatku
pomalu vpřed pozpátku
na začátku konec nevidět
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk10.09.2016 16:25:42 uživatel smazán
...na začátku konec nevidět... to je dobře, to by nám jeblo :-) Hani, tohle je fakt skvostné dílečko, 2 tipy jsou málo, tak ještě pochvala, medajle, a diplom :-)
10.09.2016 17:50:24 hanele m.
šmankote, esi po tomhle komentu nezpychnu, tak už asi nikdy :o)
díky a zdravec na sever :o)
09.09.2016 21:04:17 Dis-Con-Nect-Ted
Tahle tvá báseň se mi (na rovinu) nelíbí. Ale... přesto jí shledávám v něčem kouzelnou, velice povedenou. Snaha zachytit spojení, okamžik. Cit pro krásu.
Co tím chci říct: i když se mi zrovna netrefíš do gusta, píšeš velmi dobře.
05.09.2016 21:01:46 Philogyny1
Pořád jsi větev samonosná, co do života jednou vrostla a zpívá písně kosí, co lidem štěstí nosí... *)
Návštěvnost
