Návštěvnost
Transformace
Transformace
Anotace: Z psychiatrického lůžkového oddělení
V bílé, nemocniční posteli
Ležím jako kámen.
Snad jsem zrůda z povolání. Je to sen?
Jen tak hledám správná slova.
Už nikdo a nic nezabrání
Mému odhodlání k rozkladu.
V tento den bych dala vše,
Vše a ještě víc,
Za špetku svobody.
Za místo klidu v mrknutí oka,
Namísto písku, který tu po mně zůstane,
Až mě rozkřápne tíha naplněného času.
Nečekám spásu. Toužím po vlastní krvi,
Rozmlouvám si konec, začátek.
Běžím nazpátek do časů světa,
Které mi kdosi, snad Ďábel sám, vzal.
Do oslnivého světla, známosti, radosti, pokory.
Osudu navzdory,
Stejně žiju dál.
Nesmrtelná, nedotknutelná.
Však přece s pozměněnou duší,
Nabývám
Jiné formy.
Tu kámen, tu písek, tu prach.
Odplouvám se světlem končícího dne.
Nic se pro mě nemění.
I nadále jsem uložena v té bílé,
Nemocniční posteli.
Autor The Bell Jar Girl, 19.02.2017
Přečteno 352x
Tipy 4
Poslední tipující: Cappp, enigman, Tapíše
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk