Návštěvnost
Absolutní zdání
Absolutní zdání
Sen mi připomíná
supernova svítí
moje oči otevírá
existence nití.
Opuštěná adresa
vzpomínka ji brání
bezduchá tělesa
okamžik je zdání.
Trhají se plátna
knihy snadno hoří
pohlédni do prázdna
myšlenka ho tvoří.
Čas tě zase zradí
byla to ta pravá
možnost volby vadí
potřeba je zdravá.
Roztéká se galaxie
mizím někde jinde
absolutní anarchie
tak jak to dál nejde.
Kruté probuzení
pocitů je bouře
snění završení
zapomínám moudře.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskPři čtení této básně se ve mně odehrává příběh starého samotného pána, který na houpajícím křesle vzpomíná na svůj život, začínající vznikem vesmíru a táhnoucí se jednou energií do jeho minulosti, protože už ta energie není tak silná, aby zasáhla do jeho přítomnosti.
12.06.2018 15:14:02 | ChrisDill
Velice zajímavá interpretace, přečetl jsem si to s tou myšlenkou a získal nový pohled na tu báseň. Díky za komentář! :)
12.06.2018 19:23:50 | Lajtwing