Dítě mezi paneláky

Anotace: Báseň jako vzpomínka na bezstarostné dětství i jak se okolí změnilo v průběhu dvaceti let

Sbírka: Jizerské ozvěny

Když jsem ještě patřil mezi malé žáky
smálo se slunce oknem mezi věžáky
na Sídlišti si děti hrály do pozdního večera

Teď však se nebe nedívá na prázdné místo
tam, kde si dřív děti hrály dnes pusto a nečisto
vzpomínám na dětství jakoby to bylo včera

Kam jste se rozutekli dnešní dospělí ?
slibovali jsme že naši partu nikdo nerozdělí
ach, jak krásně bývalo na Tanvaldském sídlišti

Dnes kolem vládne hluk a rozházené odpadky
okolní mládež , jak domečky z karet bortí pořádky
občas to zde vypadá jako v revíru na kališti

Však s každým dalším jarem vzkvétá nová naděje
slunce na blankytu se na nás zase usměje
o lepším bydlení však nemusíme pouze snít

Stačí když všichni jak žijeme tu
teď přiložíme společně ruce k dílu
oprášíme naše město a budeme se činit

Ačkoliv jsem dávno vyrostl ze školních lavic
zdá se, že ta krásná doba byla na nic
v paneláku bydlím, ačkoliv venkov v srdci nosívám

Až jednou mi věk postříbří řídký vlas
mladí s sebou do pekla vezme ďas
zatím nezmění se vůbec nic, jak se tak dívám